Imunitní systém od miminka ke školákovi

Obranyschopnost organismu je klíčová pro boj se škodlivými látkami. Setkáváme se s nimi den, co den a náš imunitní systém je dokáže včas rozpoznat a vytvářet proti nim protilátky. Viry, bakterie, to vše se musí naučit znát. Pomáháme mu v tom různými způsoby.

Kojení chrání hned po narození

Novorozenec přichází na svět prakticky bezbranný vůči infekci. Existuje ale takřka zázračná látka, která jej dokáže ochránit. Jedná se o mateřské mléko, jehož prostřednictvím dostává nejen potřebnou výživu, ale také obranné látky od matky. Plné kojení v prvních měsících života dodává organismu protilátky, proto je tak důležité snažit se vytrvat až do věku kolem šesti měsíců, kdy se začíná se zaváděním prvních příkrmů.

Složení mateřského mléka se mění v průběhu času a jako zralé mateřské mléko se označuje mléko tvořené cca po dvou týdnech po porodu. Významně se liší svým složením od mléka kravského. Kravské mléko obsahuje více minerálních látek, má vyšší obsah bílkovin a naopak menší podíl cukrů a tuků. Obsahuje také méně nenasycených mastných kyselin a liší se v obsahu vitamínů.

Velký význam má také sám porod dítěte – pokud přijde na svět přirozenou vaginální cestou, získá od matky první osídlení střev tzv. mikrobiotou, tedy mikroorganismy, které příznivě působí nejen v rámci imunitního systému.

Klíčová je strava, zásadní význam má očkování

Velký vliv na budování imunity totiž mají sliznice ve střevech. Proto je také přínosný příjem probiotik a prebiotik, které najdeme v pestré stravě, především v zakysaných mléčných výrobcích, ale také v doplňcích stravy. Ještě než přijde doba vhodná pro první lžičky nemléčné výživy, probíhá imunizace kojenců prostřednictvím očkování. Hexavakcína, která chrání proti šesti vážným dětským nemocem, je součástí očkovacího plánu, a podává se jako první, následuje vakcinace proti dalším onemocněním.

Čistý vzduch a dostatek pohybu

Nezapomínejme ani na další faktory, které obranyschopnost organismu našich nejmenších ovlivňují. Děti by se měly dostatečně pohybovat na čerstvém vzduchu, měli bychom respektovat varování meteorologů a nevycházet s dětmi ve smogových dnech. Rovněž je namístě zvážit vhodné otužování.

Dostatek vitamínů na jaře

Na konci zimy stojí za úvahu, zda jídelníček našich dětí obsahuje vše, co přispívá k budování a upevnění zdravého imunitního systému. Málo slunečných dnů během zimy znamená i horší přeměnu vitamínu D, děti také v zimě nemívají takovou chuť na syrové ovoce a zeleninu jako v létě, kdy jim přináší příjemné osvěžení. Velký význam má v tomto období zastoupení jogurtů a fermentovaných potravin, jako je třeba kysané zelí.

Imunitní systém se „cvičí“ v dětském kolektivu

Nápor na imunitu organismu přijde se zvýšeným setkáváním se s vrstevníky. Bývá to na podzim, když přijdou děti poprvé (nebo po delší pauze po prázdninách) do školky. Podobné je to po zimě, kdy se začnou nejmenší děti ve velké míře setkávat na hřištích a pískovištích. Každé dítě přináší jinou sestavu mikroflóry a časté nemoci dýchacího systému jsou následkem seznamování s neznámými mikroorganismy. Dětští lékaři se shodují, že několik infekcí během roku je u malých dětí úplně běžných. Imunitní systém se s každou další rýmou posiluje pro příští boj s respirační nákazou. Někdy ale může být důvodem opakovaných nemocí například alergie, astma, nebo zánět průdušek.

Romana Černá

27. 3. 2024

Zpět na přehled článků

---