V čem se liší dětská pokožka od dospělé

Pokožka jakožto nejviditelnější bariéra vůči vnějšímu světu nemá u malých dětí několik prvních let života plně vyzrálou obranyschopnost, je velmi citlivá, snadno se podráždí, a proto si zaslouží zvýšenou pozornost a promyšlenou péči na všech úrovních. Rozdíly vysvětluje dětská lékařka.

Celková plocha kůže v poměru k váze je u novorozenců 5× větší než u dospělých, u nedonošených dětí dokonce 7× větší. Plocha, kterou je tělo dítěte v kontaktu s vnějším prostředím, je tudíž násobně větší než u dospělého. Zároveň s faktem, že pokožka novorozenců je navíc mnohem tenčí, souvisí i to, že ještě nedokáže zajistit tělu plnou ochranu. Dětská pokožka dozrává přibližně až do věku 6 let. „Po tuto dobu bychom proto měli věnovat dětské kůži specifickou péči a vyhýbat se potenciálnímu podráždění, které mohou způsobit například látky v běžných kosmetických a pracích prostředcích. Vybírány by měly být přípravky hypoalergenní a dermatologicky testované. Tak si můžeme být jisti, že jsou vhodné pro malé děti, případně atopiky,“ vysvětluje dětská lékařka MUDr. Lenka Chudomelová.

Na rozvoji kožních obtíží se podílí nejen genetika, ale především poškození kožní bariéry alergeny, mikroby, dráždivými látkami nebo i znečištěným prostředím, například kouřením v domácnosti. Přetrvávající onemocnění mohou vést k narušení funkce kůže, zvýšit riziko infekcí a alergií, a dokonce ovlivnit psychosociální vývoj dítěte. „Až polovinu dětí v období, kdy nosí plenky, postihne epizoda plenkové dermatitidy. Dalším častým důvodem návštěvy ordinace jsou projevy seboroické dermatitidy u kojenců nebo pak atopický ekzém u starších dětí. Zkušenost s ekzémem má přibližně 20 % dětské populace a každým rokem jich přibývá,“ říká MUDr. Lenka Chudomelová. „Naše zkušenosti ovšem ukazují, že jednoduché změny v rutinách péče o děti, včetně správné životosprávy, hygieny a volby vhodných kosmetických a pracích prostředků, mohou významně omezit výskyt kožních problémů,“ uzavírá MUDr. Lenka Chudomelová.

Věděli jste, že…

Specifickou skupinou v péči o citlivou pokožku jsou předčasně narozené děti. Přicházejí na svět nezralé, jejich kůže je tenká až průsvitná a velmi citlivá. Své o tom ví i Lucie Žáčková, předsedkyně a výkonná ředitelka neziskové organizace Nedoklubko. Denně se setkává s nedonošenými miminky a sama porodila 15 týdnů před termínem. Přitom fyzický kontakt rodiče s miminkem na neonatologickém oddělení je nenahraditelný. Ať už se jedná o klokánkování, zapojení do ošetřování, nebo hlazení a povídání k miminku v inkubátoru. Rodiče s dětmi na neonatologii však nejsou nepřetržitě. „Když si jdou maminky domů odpočinout, zdravotníci jim doporučují, aby zanechaly dětem v inkubátorech šátek, který předtím nosily v podprsence,“ popisuje Lucie jednu z metod, které zpříjemňují dětem pobyt v nepřirozeném nemocničním prostředí. Jak to funguje? Pro předčasně narozené dítě je čichovým vjemem, který je mu dobře známý a spojuje ho s mámou, kolostrum. Právě toho je využíváno v případě mušelínového šátku, který maminka nosí v podprsence a následně je vložen k miminku do inkubátoru. Známá vůně maminky dítě uklidňuje. Značka hypoalergenních pracích prostředků Lovela Baby se proto rozhodla podpořit Nedoklubko a rodiny s předčasně narozenými dětmi ve společném projektu Na dotek od mámy. Kromě jiného daruje 4 000 ks mušelínových šátků koordinátorkám Nedoklubka, které je předají maminkám na neonatologických odděleních.

redakce z podkladů Nedoklubko a Lovela Baby

1. 3. 2024

Zpět na přehled článků

---