Jak je to s vitamíny v době zavádění prvních příkrmů?

Kojené dítě má s malými výjimkami veškerý potřebný příjem vitamínů pokrytý mateřským mlékem. Dodává se jen vitamín D a K, a to přesně podle doporučení lékaře. Když ale ke kojení začnete přidávat první příkrmy, máte vyvážený příjem vitamínů ve vlastních rukou. Vyznáte se v nich?

Tři hlavní jídla denně jsou základem jídelníčku. Klasické rozdělení na snídani, oběd a večeři, na něž jsme zvyklí, je dobře upevňovat i v denním režimu dítěte. Zachovávejte stejné časy podávání jídla, pěstujte v dítěti dobré návyky. Dosavadní mléčnou snídani postupně nahrazujte buď cereální kaší, nebo zkuste chléb s máslem a kousek zeleniny. Oběd by měl v každém případě obsahovat zeleninovou porci doplněnou masem. Večeře bude opět cereální, tedy kaše z různých obilovin. Můžete přidat i kousek sezónního ovoce pro osvěžení chuti. Místo kaše může být k večeři i masozeleninový příkrm. Kromě toho myslete na dopolední i odpolední svačinu, která pokryje potřebu energie mezi hlavními jídly.

Velikost porcí je častou otázkou rodičů ročních dětí. Především je třeba přihlédnout ke konstituci a tělesné hmotnosti dítěte a jeho celkovému prospívání. Polední porce by se měla pohybovat kolem 200 – 250 g, ranní a večerní kaše kolem 200 ml.

Kromě základních složek výživy, tedy bílkovin, sacharidů a tuků, potřebuje dětský organismus přijímat ve stravě také vitamíny, minerály a stopové prvky. Tyto látky sice tělo potřebuje jen ve velmi malém množství, jejich nedostatek ale může mít za následek vážné zdravotní problémy nebo nedostatečný vývoj.

Vitamin A

Může být obsažen v živočišných potravinách jako retinol a v rostlinných jako karoten. Je vhodné přijímat jej v obou formách. Nachází se například v mrkvi, mase, sýrech, meruňkách. Nedostatek vitaminu A ohrožuje zrak, předávkování způsobuje bolesti hlavy, zvracení, v těhotenství poškození plodu.

Vitamíny skupiny B

B1 – thiamin

Je obsažen v rostlinných i živočišných potravinách, například v drůbežím mase či celozrnném chlebu.

B2 – riboflavin

Denní dávku pokryje 100 g žampionů, najdete ho v játrech, kukuřičných lupíncích, tvrdých sýrech.

B6 – pyridoxin

Najdete ho v banánech, celozrnném chlebu či mořských rybách

B12

Tohoto vitaminu potřebuje naše tělo jen velmi malé množství a jeho zásoba nám může vystačit i na několik let. Problém může nastat jen u dlouhodobých striktních vegetariánů, neboť se vyskytuje jen v potravinách živočišného původu. Jeho nedostatek způsobuje poškození nervového systému. K jeho dostatečné zásobě postačí běžný příjem potravy živočišného původu.

Kyselina listová

Těhotné ženy ji dobře znají, neboť je jim doporučována pro prevenci vývojových vad plodu. Může však působit preventivně i u srdečně cévních chorob, neboť snižuje hladinu homocysteinu v krvi. V našem regionu je potravou přijímáno naprosto nedostatečné množství kyseliny listové, proto její doplnění tabletkami není na škodu. Obsahuje ji hlavně zelenina, nejvíce brokolice, dále jahody a játra.

Nedostatek vitamínů skupiny B vede kromě jiného i ke zhoršení projevů stresu a nadměrné nervozitě.

Vitamin C

Snad nejznámější vitamin, který se doporučuje konzumovat ve vysokých dávkách zejména při onemocněních horních cest dýchacích, chřipkách a nachlazení. Nedostatek vitaminu C vede ke zvýšené únavě, snížení odolnosti organismu vůči nákazám. Kromě toho je významným antioxidantem (brání naše tělo proti působení škodlivých volných radikálů). Vysoké množství vitaminu C obsahují citrusové plody, rajčata, kiwi, červené papriky.

Vitamin D

Tento vitamin je velmi důležitý pro správný vývoj a stav kostí, organismus jej totiž potřebuje pro správné hospodaření s vápníkem a fosforem, pro tvorbu a růst zdravých kostí. Obsahují jej sýry, mléčné výrobky obecně, mořské ryby či vaječný žloutek. Nedostatek vitaminu D způsobuje křivici, nebezpečné je ale i předávkování, které vede k průjmům, zvracení a poškození ledvin.

Vitamin E

Významný antioxidant, který chrání před vlivy životního prostředí, preventivně působí u onemocnění srdce a cév. V potravě většinou přijímáme nedostatečné množství vitaminu E. Velké množství vitaminu E obsahují mořské ryby, papriky, lískové oříšky a oleje lisované za studena.

Vitamin K

Je potřeba pro tvorbu látek ovlivňujících srážlivost krve. Tvoří se pomocí střevní mikroflóry, k jeho tvorbě působí pozitivně konzumace zakysaných mléčných výrobků. Obsahuje ho hlavně zelenina, například květák či hlávkový salát, jeho předávkování nehrozí. Novorozenci nemají po porodu vytvořenu zásobu vitaminu K, a proto je jim preventivně podáván.

Některé vitamíny a stopové prvky se vzájemně ovlivňují, vstřebávání některých z nich je podmíněno dostatkem jiné látky. Zpravidla tato doporučení najdete například na obalech vitamínových preparátů nebo je získáte od svého pediatra.

redakce

22. 1. 2019

Zpět na přehled článků

---