Plísně nehtů sužují i těhotné

Začíná to zdánlivě nenápadně. Svědění mezi malíčkem a prsteníčkem na noze. Pak se objeví na plosce nehtu mírná deformace, odlupuje se kůže, vznikají bolestivé trhlinky, často mokvající. Nehtová ploténka začne být matná, nažloutlá, lomivá, drolivá a může dojít k jejímu odlučování od nehtového lůžka. Málokdo vyhledá s tímto problémem hned lékaře. A přitom se jedná o infekční plísňové onemocnění, jehož původcem jsou mikroskopické houby a kvasinky. Mykotickou infekci nehtových plotének prstů nohou a rukou nazývají lékaři onychomykózou a postihuje podle odhadu odborníků asi osm procent populace, což by v České republice znamenalo zhruba 800 000 postižených lidí. Bohužel až devadesát procent z nich si svoje onemocnění neléčí, domnívají se, že jde o problém kosmetický a rozšiřují bez uzardění infekci po svém okolí.

Onychomykóza je v lékařské literatuře známá už od roku 1853 a v posledních letech její výskyt v České republice stoupá. Pacient, kterého začne kožní nebo praktický lékař ošetřovat, mívá už většinou postiženo několik nehtových plotének. Přitom první příznaky choroby jsou patrné pouhým okem hned od počátku a pacient si nemůže nevšimnout, že nehet ztrácí lesk, bývá matný a nehtová ploténka se stává ztluštělou, lomivou a drolivou. Pokud se nemoc neléčí, může být zdrojem vážných komplikací, především u diabetiků, u osob po transplantaci nebo u pacientů s imunodeficitními stavy. Významným rizikovým faktorem pro výskyt onychomykózy je věk, cévní onemocnění a obezita. Postižení způsobuje nepříjemnosti při chůzi, omezuje pracovní možnosti a stává se příčinou sociální izolace. Pokud postihne nehty na rukou, může znemožnit provádění jednoduchých činností, jako je zvedání drobných předmětů, zavazování tkaniček a podobně.

Chceme-li plísním čelit, pak je nezbytná základní hygiena. Onychomykóza je infekční onemocnění a spory, které chorobu přenášejí, mohou přežívat řadu let. Proto musíme veškerý oděv i obuv, která přišla do styku s postiženou kůží dezinfikovat speciálními chemickými přípravky nebo vyvářením. Mělo by být naprostou samozřejmostí, že má v rodině každý svůj vlastní ručník, že ani doma nechodíme naboso, že při návštěvě odmítneme nabídnuté přezůvky a použijeme svoje vlastní papuče. Samozřejmostí by měla být každodenní výměna ponožek. Chceme-li plísňovým onemocněním předcházet, omezíme na minimum nošení těsné a neprodyšné obuvi. Velice důležité je ošetřit nohy po návštěvě plaveckých bazénů, saun a koupališť, po návštěvě sprch ve fitness centrech. Pokud je to jen trochu možné, vyhýbáme se dřevěným laťovým roštům, v nichž spory přežívají. Nohy si pravidelně omýváme, nehty zastřiháváme do rovna a nestříháme nehtovou kůžičku. Preventivně aplikujeme protiplísňový krém, volně prodejný v lékárnách. Pokud některý nehet jeví známky onemocnění, pak jej rozhodně nezakrýváme nehtem umělým. Pod ním by se plísňové onemocnění mohlo rozvinout opravdu prudce. Ani překrytí bolavého nehtu krycím lakem není vhodné.

K přenosu infekce může dojít také při manikúře nebo pedikúře a to buď infikovanými nůžkami nebo pilníčkem. V odborném salónu by měla být naprostou samozřejmostí dezinfekce nástrojů po každém klientovi. Rovněž doma se doporučuje nástroje manikúry po použití řádně očistit.

Predispozičním faktorem pro vznik onemocnění mohou být i drobná poranění, které si způsobíme při běžném sportování, nadměrné pocení nohou, užívání antibiotik a kortikosteroidů, snížení imunity a prodlužující se délka života. Toto chronické onemocnění se totiž u dětí téměř nevyskytuje, a to především proto, že dětem rostou nehty velice rychle. Naopak dospělým, a zvláště starším lidem, rostou pomaleji a bývají kvůli svému poškození náchylnější k infekcím. Bez dodržování základních hygienických pravidel by mohla onychomykóza postihnout všechny členy rodiny.

Plísňová onemocnění nohou bývají často rozšířená mezi příslušníky armády, kteří dlouhodobě chodí ve vysokých uzavřených botách a často nemají při cvičeních vyhovující hygienické podmínky. Při návštěvě domova pak onemocnění rozšíří na své přítelkyně a další rodinné příslušníky. Zvlášť rizikovou skupinou jsou bezdomovci, z nichž osmdesát procent trpí plísňovým onemocněním nehtů. Deformace nehtových plotének jsou viditelné na jejich rukách už při běžném pohledu.

Onychomykóza představuje v České republice závažný celospolečenský problém s epidemiologic­kými, medicínskými a somatickými důsledky. Dlouhou dobu bylo toto onemocnění považováno za neléčitelné a jediným řešením bylo odstranění nehtové ploténky. Dnes už mají lékaři k dispozici celou řadu místních i celkových antimykotických přípravků. Lokální léčba se doporučuje v případech, kdy je postiženo méně než třicet procent nehtové ploténky a při postižení nehtů rukou. Při větším rozsahu nastupuje léčba systémovými antimykotiky. Kdysi užívali nemocní medikamenty po dobu 12 až 18 měsíců. Dnes je léčba krátkodobá a především bezpečnější a účinnější. Průlom v terapii představuje pulzní léčba, která nabízí pacientovi maximální pohodlí. Pacient při ní užívá lék vždy jeden týden v měsíci a následující tři týdny neužívá žádný medikament. Léčbu je možné naplánovat tak, aby nemocný nemusel léky užívat například na dovolené. Obvyklá doba léčby plísňového onemocnění zahrnuje tři pulzy, to znamená pouhé tři týdny užívání léku. I tato krátká doba stačí k tomu, aby lék zůstal v nehtu po celou dobu, než naroste nehet nový a zdravý. Účinnost této léčby je srovnatelná s tradičním kontinuálním způsobem podávání léku – každý den po dobu tří měsíců.

Onychomykóza se nevyhýbá ani těhotným ženám. Ty jsou ohroženy zvláště při pobytu v bazénech, koupalištích, ale i v tělocvičnách. Proto by nastávající maminky měly svoje nohy pečlivě sledovat a zjistí-li sebemenší příznak plísňového onemocnění, měly by vyhledat kožního lékaře, který si s chorobou ještě v zárodku snadno poradí. Rozhodně se nespoléháme na samoléčbu.

1. 9. 2005

Zpět na přehled článků

---